VEDECKÉ ŠTÚDIE
NÁZORY UČITEĽOV NA MOŽNOSTI ROZVOJA PRIESTOROVEJ PREDSTAVIVOSTI POMOCOU 3D NÁSTROJOV (Milan Klement, Miroslav Juriček, Štěpán Kudláček)
Priestorová predstavivosť je kľúčovou kompetenciou v mnohých profesijných oblastiach aj v bežnom živote, preto sa výskum zameral na analýzu využitia 3D modelovania v primárnom vzdelávaní ako účinného nástroja na podporu priestorovej predstavivosti. Pomocou pedagogických výskumných metód boli zmapované súčasné postupy a výhody tejto technológie, vrátane podrobného opisu konkrétnych nástrojov, ktoré môžu byť implementované do vzdelávacieho procesu z pohľadu učiteľov informatických predmetov. Na základe vykonaných analýz možno konštatovať, že 3D modelovanie je učiteľmi vnímané pozitívne a že sa o túto problematiku zaujímajú. Hoci existujú určité rodové rozdiely, a to aj na štatisticky významnej úrovni, nemožno z nich všeobecne usudzovať na nižší záujem učiteľov základných škôl o technické vzdelávanie, ale len na nižší záujem o problematiku 3D modelovania.
Kľúčové slová: priestorová predstavivosť, 3D modelovanie, inovácie vo vzdelávaní, pedagogický výskum
DIGITÁLNA TRANSFORMÁCIA VZDELÁVANIA: LONGITUDINÁLNA ŠTÚDIA VÝVOJA E-LEARNINGU VO VZDELÁVACÍCH INŠTITÚCIÁCH (Milan Klement, Miroslav Juriček, Štěpán Kudláček)
Tento článok mapuje dynamický rozvoj digitálneho vzdelávania a jeho implementáciu v súčasných vzdelávacích inštitúciách. Zameriava sa na e-learning ako kľúčový nástroj modernej pedagogiky, ktorý prináša flexibilitu, interaktivitu a personalizáciu do procesu výučby. Podrobne skúma inovatívne formy a nástroje e-learningu, ktoré možno využiť v moderných vzdelávacích prostrediach – od adaptívnych vzdelávacích platforiem a gamifikovaných výučbových modulov až po kombinované vzdelávanie a mobilné vzdelávanie. Na základe kvantitatívneho výskumu článok poskytuje aktuálne údaje o tom, ako žiaci a učitelia základných a stredných škôl vnímajú a využívajú digitálne formy výučby. Výskum odhaľuje, že hoci je povedomie o e-learningu medzi respondentmi vysoké a najaktívnejšie sa s ním stretávajú v školskom prostredí, jeho potenciál zostáva nevyužitý – digitálne nástroje sa stále vnímajú skôr ako doplnok než ako integrálna súčasť procesu výučby. Článok preto nielen diskutuje o transformačnom potenciáli e-learningu v kontexte vzdelávania 21. storočia, ale aj načrtáva smery, ako posunúť digitálne vzdelávanie z pozície doplnkového nástroja do úlohy rovnocenného piliera modernej pedagogiky.
Kľúčové slová: e-learning, dištančné vzdelávanie, kombinované vzdelávanie, m-learning, IKT vo vzdelávaní, systémy LMS, digitálne vzdelávanie
INTERDISCIPLINARITA SAKRÁLNÍHO PROSTORU V KONCEPCI STEM (Erik Krajinčák)
Predkladaný článok sa zaoberá didaktickým potenciálom chrámu ako autentického učebného prostredia v kontexte STEM vzdelávania realizovaného formou exkurzie. Cieľom je teoreticky ukotviť využitie sakrálneho priestoru v interdisciplinárnej edukácii a navrhnúť konceptuálny model exkurzie založený na princípoch zážitkového učenia a praktík prírodovedného a inžinierskeho myslenia. Text poukazuje na možnosti rozvoja matematického a fyzikálneho vysvetľovania javov (najmä akustiky a optiky), technického
a materiálového uvažovania, ako aj na význam reflexie skúsenosti. Článok sumarizuje prínosy, limity a podmienky kvality didakticky efektívnej exkurzie.
Kľúčové slová: STEM vzdelávanie, exkurzia, chrám, zážitkové učenie, akustika, optika, technológie, teológia
ROZVOJ TECHNICKÉHO TVŮRČÍHO MYŠLENÍ V PRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE (Pavlína Částková, Michal Mrázek, Jiří Dostál, Hana Bučková, Daniel Kučerka, Daniel Dostál, Dominika Provázková Stolinská, Veronika Kavková)
Tvořivost je v současnosti vnímána jako klíčová dovednost v technologicky se vyvíjejícím světě, přičemž právě v tomto kontextu je potřeba systematického rozvoje technické tvořivosti stále výrazněji akcentována napříč oblastmi lidské činnosti. Technická tvořivost v dnešním pojetí představuje komplexní soubor tvůrčích schopností, postojů a myšlenkových operací, které vedou k inovativnímu a funkčnímu řešení technických úloh. Pro účinnou podporu technické tvořivosti i myšlení u žáků jsou nezbytné strategie založené na důkazech a vycházející z reálných podmínek. Cílem článku je představit dílčí výsledky výzkumné studie zaměřené na zkoumání názorů učitelů na technickou tvořivost a její začlenění do výuky na prvním stupni základní školy. Byl použit kvantitativní výzkumný design s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výsledky naznačují, že učitelé, kteří si uvědomují význam technické tvořivosti, vykazují vyšší motivaci k jejímu uplatňování ve výuce. Dále byla zjištěna silná souvislost mezi tím, jak učitelé vnímají vlastní tvořivost, a jejich schopností implementovat tvůrčí prvky do praxe. Jako klíčové faktory ovlivňující rozvoj technické tvořivosti žáků byly potvrzeny jak materiální a organizační podmínky školy, tak délka pedagogické praxe učitelů, která se ukazuje jako významný determinant míry jistoty při realizaci tvůrčích činností ve výuce.
Klíčová slova: technická tvořivost, technická výchova, primární škola, učitel
MATERIÁLY VYUŽÍVANÉ V ŠKOLSKEJ DIELNI AKO SÚČASŤ ROZVOJA KOMPETENCIÍ ŽIAKOV V PREDMETE TECHNIKA (Daniel Kučerka)
Cieľom príspevku je uviesť materiál využívaný v školskej dielni k tvorbe školských výrobkov v rámci predmetu Technika, ktorý je súčasťou vzdelávacej oblasti Človek a svet práce a slúži k rozvoju kompetencií žiaka podľa vzdelávacích štandardov. V prvej časti sú uvedené predmety, ktoré sú súčasťou vzdelávacej oblasti Človek a svet práce a následne definuje ciele, ktoré chceme dosiahnuť na konci tretieho cyklu vzdelávania. V druhej časti príspevku sú uvedené kompetencie, ktoré má žiak dosiahnuť a je uvedený model rozvoja kľúčových kompetencií. V záverečnej časti príspevku sú popísané niektoré materiály využívané v školskej dielni a uvedené príklady školských výrobkov slúžiacich k rozvoju kompetencií žiaka a dosiahnutiu požadovaných kompetencií podľa štandardov vzdelávacej oblasti Človek a svet práce.
Kľúčové slová: materiál, školská dielňa, kompetencie, predmet Technika
VZDĚLÁVÁNÍ STEM: HISTORIE, VÝZVY A PERSPEKTIVY INTEGRACE DO ŠKOLNÍ PRAXE (Čestmír Serafín)
STEM vzdělávání představuje zásadní interdisciplinární přístup, který reaguje na aktuální společenské, technologické a ekonomické výzvy. Tato studie se zaměřuje na vývoj STEM vzdělávání od jeho historických základů až po současné trendy prostřednictvím retrospektivní analýzy vědeckých zdrojů a bibliometrického zkoumání publikací posledního desetiletí. Zjištění ukazují rostoucí důraz na interdisciplinární a transdisciplinární učení a na využívání moderních pedagogických technologií, včetně digitálních nástrojů a umělé inteligence. Významná pozornost je věnována badatelsky orientovanému vzdělávání (IBSE – Inquiry-Based Science Education), které se ukazuje jako efektivní strategie aktivního učení. V kombinaci s kvalitně připravenými úlohami, digitálními technologiemi a formativním hodnocením IBSE prokazatelně podporuje rozvoj badatelských kompetencí žáků. Studie zdůrazňuje klíčovou roli učitelů při implementaci STEM konceptů a identifikuje hlavní bariéry jejich úspěšného zavádění, jako jsou nedostatečná metodická podpora, omezené materiální zázemí a nejednotné postoje pedagogů. Výsledky poskytují východisko pro další rozvoj STEM vzdělávání prostřednictvím hlubší integrace disciplín, inovativních pedagogických strategií a spolupráce mezi školstvím, tvůrci vzdělávací politiky a průmyslovými partnery, aby vzdělávací praxe efektivně reagovala na výzvy 21. století a potřeby globální pracovní síly.
Klíčové slova: STEM, interdisciplinarita, IBSE (badatelsky orientované vzdělávání), aktivní učení, projektově orientované učení, digitální technologie, integrace disciplín, kurikulární inovace, profesní rozvoj učitelů
METODY EVALUACE TECHNICKÝCH DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ PRO PODPORU ROZVOJE ZRUČNOSTI (Michal Mrázek, Pavlína Částková)
Teoretická studie uvádí problematiku metod evaluace technických didaktických prostředků pro rozvoj zručnosti jako téma k vědecké diskusi v oborových didaktikách technického a prakticky orientovaného vzdělávání. V úvodní části studie zasazujeme technické didaktické prostředky do kontextu tradiční teorie materiálně didaktických prostředků a předkládáme koncepční vymezení odborného pojetí technické zručnosti. Druhá část studie upozorňuje na klíčové aspekty významu rozvoje zručnosti a technické zručnosti v souvislosti s dokumentovanými poznatky o regresním trendu úrovně zručnosti ve společnosti, především u mladších generací. Klíčová třetí část studie je věnována problematice evaluace technických didaktických prostředků pro rozvoj zručnosti a jejímu místu v systému pedagogické evaluace. Na základě přehledové studie vybraných prací jsou uvedeny klíčové dimenze pedagogické evaluace od stěžejních paradigmat, přes přístupy a metody, až po nejvýznamnější nástroje. Téma uzavíráme návrhem souboru evaluačních kategorií, které respektují specifičnost evaluace technických didaktických prostředků.
Klíčové slova: technické didaktické prostředky, technická zručnost, metodologie, pedagogický výzkum, evaluační metody
AED V PROSTORÁCH ŠKOL: VÝZNAM VČASNÉ DEFIBRILACE V LAICKÉ RESUSCITACI (Kristína Tománková)
Příspěvek se zaobírá problematikou AED v kontexte převážně školního prostředí. Popisujeme především význam a místo AED v systéme záchrany života, jeho umístění a okolnosti jejího použití. V souvislosti se školním prostředím se věnujeme problematice AED také v kontexte dětského a adolescentního veku.
Klíčové slova: AED, škola, první pomoc, resuscitace, defibrilace
ANALÝZA POTENCIÁLU VČELAŘSTVÍ PRO ROZVOJ KOMPETENCÍ V RÁMCI STEM: PERSPEKTIVA INTEGRATIVNÍ PEDAGOGIKY (Jiří Dostál)
Článek analyzuje včelařství (apikulturu) jako holistický edukační nástroj v rámci konceptu STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics). Vychází z předpokladu, že včelstvo jako „superorganismus“ poskytuje unikátní platformu pro integraci technických znalostí a postupů, poznatků z oblasti přírodních věd a matematického modelování. Studie se zaměřuje na kognitivní i afektivní složky učení a navrhuje rámec pro implementaci školních včelínů jako živých laboratoří. Cílem je poukázat na skutečnost, že včelařství v pedagogickém procesu stimuluje kritické myšlení, algoritmizaci procesů, technické myšlení a hluboké porozumění komplexním ekosystémovým vazbám. Rovněž přispívá k rozvoji zručnosti.
Klíčová slova: STEM, integrativní pedagogika, včelařství, Apis mellifera, environmentální výchova, badatelsky orientovaná výuka (IBSE)
GENERATIVNÍ UMĚLÁ INTELIGENCE JAKO NÁSTROJ ROZVOJE INFORMATICKÉHO MYŠLENÍ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ (Tomáš Dragon, Květoslav Bártek, Nikola Adámková, Damián Kořalka, Nicolas Palán, Matěj Rindoš)
Informatické myšlení představuje jednu z klíčových kompetencí pro 21. století a jeho rozvoj nabývá na významu zejména v technicky a digitálně orientovaných vzdělávacích oblastech terciárního vzdělávání. Paralelně s rozšiřováním generativní umělé inteligence vznikají nové možnosti pro podporu těchto dovedností, ale také dosud neprozkoumané výzvy spojené s kvalitou učení, akademickou integritou a etickými aspekty jejího využívání. Přestože zájem o tuto problematiku roste, empirická základna zůstává fragmentovaná – chybí longitudinální data, systematické mezinárodní komparace na terciární úrovni i ucelené metodologické rámce pro odpovědnou integraci generativní AI do výuky. Cílem studie je vymezit výzkumný rámec pro empirické zkoumání vlivu generativní umělé inteligence na rozvoj informatického myšlení v technicky a digitálně orientovaných vzdělávacích oblastech, a to včetně mezinárodní komparativní perspektivy. Výzkum bude realizován prostřednictvím kvantitativní metodologie – strukturovaného dotazníku administrovaného výzkumnému vzorku přibližně 300–400 studentů ze čtyř vysokoškolských institucí (dvou českých a dvou zahraničních). Výsledky mají poskytnout empiricky podloženou základnu pro pedagogy, instituce i tvůrce vzdělávací politiky na národní a evropské úrovni.
Klíčová slova: informatické myšlení, generativní umělá inteligence, terciární vzdělávání, komparativní výzkum, digitální vzdělávání
KONSTRUKČNÍ STAVEBNICE JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE PROSTOROVÉ PŘEDSTAVIVOSTI (Hana Bučková)
Článek se zabývá problematikou rozvoje prostorové představivosti žáků v kontextu technického vzdělávání a pracovních činností, se zaměřením na využití konstrukčních stavebnic jako materiálního didaktického prostředku. V teoretické rovině vymezujeme prostorovou představivost jako klíčovou kognitivní schopnost a předpoklad pro technické myšlení. Následně je analyzována role manipulativních pomůcek v technickém vzdělávání a jejich význam z hlediska principu názornosti a činnostní učení založené na přímé manipulaci s objekty. Pozornost je věnována specifikům konstrukčních stavebnic, zejména jejich modularitě a variabilitě, jež umožňují realizaci otevřených úloh podporujících divergentní myšlení a individualizaci výuky. Závěr příspěvku syntetizuje didaktické přístupy k výuce tematického okruhu Design a konstruování, přičemž se zaměřuje na gradaci obtížnosti úloh, mezipředmětové vztahy a reflexi procesu konstrukce.
Kľúčové slová: prostorová představivost, konstrukční stavebnice, technické vzdělávání, manipulativní pomůcky
