Rozhovory s akademikmi
Rozhovor s historikom Petrom Švorcom (Martin Hajduk)
Profesor Peter Švorc začal pracovať v roku 1981 ako odborný pracovník Východoslovenského múzea v Košiciach, kde sa zameriaval predovšetkým na súčasné dejiny a dejiny poľnohospodárstva. V roku 1983 nastúpil na Katedru dejín FF UPJŠ v Prešove ako odborný asistent, kde najskôr viedol semináre a prednášky z dejín Československa po roku 1918, svetových dejín po roku 1918 a z úvodu do štúdia dejepisu. Okrem týchto disciplín prednáša aj problematiku vzťahujúcu sa k rozpadu Rakúsko-Uhorska, k českému a slovenskému odboju v rokoch 1914 – 1918, vzniku ČSR a k úlohe amerických Slovákov pri vzniku ČSR, neskôr aj problematiku pripojenia Podkarpatskej Rusi k ČSR v roku 1919. Jeho výskumná činnosť je zameraná na hospodárske a politické dejiny ČSR so zreteľom na ich sociálne (vysťahovalectvo) a nacionálne dôsledky, na problematiku dejín Podkarpatskej Rusi v rokoch 1918 – 1946, stredoeurópske dejiny 20. storočia a na cirkevné dejiny 20. storočia so špecializáciou na dejiny protestantizmu na Slovensku a v strednej Európe, o čom svedčí aj jeho publikačná činnosť.
VEDECKÉ ŠTÚDIE
EKONOMICKÁ VÝKONNOSŤ KRAJÍN V4 Z POHĽADU GLOBÁLNEHO INDEXU KONKURENCIESCHOPNOSTI A TEMPA RASTU HDP (Jaroslav Gonos, Veronika Timková)
Ekonomická kondícia jednotlivých krajín je čoraz viac aktuálnejšou témou a problematikou, ktorá významne rezonuje v odborných kruhoch, diskusiách a to nie len na národnej úrovni, ale taktiež na úrovni Európskej únie, preto je dôležité sa danou témou zaoberať. Primárnym cieľom predkladaného článku je realizovať analýzu vývoja ekonomík krajín Vyšehradskej štvorky v sledovanom období 2002-2016. Pre naplnenie cieľa boli zvolené dva indikátory, ktoré boli podrobené analýze ich vývoja v nastavenej časovej škále a zároveň bola uskutočnená ich vzájomná konfrontácia. V prvej časti článku je definovaný teoretický rámec kľúčových termínov danej problematiky. Druhá časť sa venuje analýze vývoja tempa rastu HDP pre krajiny V4, kde tento ukazovateľ je zároveň konfrontovaný s globálnym indexom konkurencieschopnosti (GCI). V samotnom závere je ponúknutá stručná diskusia o význame sledovania ekonomickej kondície z pohľadu týchto dvoch vybraných indikátorov.
Kľúčové slová: ekonomická výkonnosť, konkurencieschopnosť, GCI, HDP
DŮLEŽITOST ETICKÉHO KODEXU VE FIRMĚ (Zdeněk Caha, Jan Urban)
Požadavky na etické chování firem a jejích zaměstnanců ze strany zákazníků, obchodních partnerů i širšího společenského prostředí dlouhodobě rostou. Spolu s nimi narůstají i požadavky na etické jednání osob přicházející zevnitř organizací, související s řízením výkonu zaměstnanců i podporou jejich motivace. Tyto požadavky zvyšují význam etického kodexu organizace jako jednoho z hlavních nástrojů prosazování etického jednání. Cílem článku je zdůraznit hlavní principy zaměření, tvorby a prosazování etického kodexu v organizaci a ověřit jejich využívání v praxi. Součástí tohoto cíle je zjistit prostřednictvím dotazníkového šetření rozšíření tohoto řídícího nástroje v českých podnicích, a to včetně rozdílů v jeho používání v různých typech organizací, frekvenci jeho hodnocení a reflektování případných podnětů k úpravám.
Klíčová slova: etický kodex, etické řízení organizací, Česká republika
PRODUKČNÍ MEZERA (Tereza Dvořáková)
Cílem práce je popsat a vysvětlit problematiku zabývající se tématem produkční mezery v ekonomice. Vysvětleny jsou pojmy, které s tímto tématem úzce souvisí. Jedním z dotčených pojmů je potenciální produkt. Uvedeny jsou definice, které jsou nejčastěji uváděny v odborných textech. Dále jsou v práci popsány metody výpočtu potenciálního produktu, jedná se o Cobb-Douglasovu produkční funkci, nebo Hodrick-Prescottův filtr. Druhým zásadním pojmem, který se objevuje již v názvu práce, je produkční mezera. Produkční mezeru v širokém slova smyslu lze chápat jako potenciální ekonomiku (návaznost na již vysvětlený potenciální produkt). Jedná se o odchylku skutečně dosaženého produktu od produktu potenciálního. V práci jsou popsány souvislosti mezi produkční mezerou v ekonomice a inflací nebo hospodářským cyklem.
Klíčová slova: potenciální produkt, produkční mezera, potenciální ekonomika, inflace, hospodářský cyklus
PRODUKCE OKRASNÝCH, LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN A ŠKOLKAŘSTVÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJÍ KOMPARACE S VYBRANÝMI ZEMĚMI EVROPSKÉ UNIE (Kristina Kabourková)
Autorka ve svém příspěvku charakterizuje produkci okrasných, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin a školkařství v České republice. V úvodní části ve stručnosti popisuje tuto činnost v minulých dobách. V další části upozorňuje na legislativní úpravu této hospodářské aktivity v rámci České republiky i Evropské unie. Porovnává údaje z České republiky v časových řadách s údaji vybraných států EU. Upozorňuje na problémy, které mají naši pěstitelé v důsledku problémových klimatických podmínek a levných dovozů. Zdůrazňuje nutnost zachovávat starobylé odrůdy rostlin, které jsou národním bohatstvím a genetickým zdrojem, jehož hodnotu nelze penězi vyčíslit.
Klíčová slova: okrasné rostliny, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, školkařství, genetický zdroj
INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE DOPRAVY (Xenie Lukoszová, Jiří Dvořák)
Hlavním cílem tohoto článku je nalézt principiální vztahy mezi teorií inovací a inovačními technologiemi v dopravě, aby bylo možné shrnout inovační technologii horizontálního zatěžování, která by byla efektivně využitelná v převažujících podmínkách na trhu Evropské unie. Autoři dále vyvíjejí praktické metody výběru sofistikované inovativní dopravní technologie, která je vhodná pro zákazníky dopravní společnosti.
Klíčová slova: inovace, doprava, logistika, zásoby
PŘÍJEZDOVÝ TURISTICKÝ RUCH A JEHO DOPAD NA VÝVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY (Lukáš Polanecký, Maršík Martin)
V textu se autoři zaměřili na vývoj tzv. příjezdového turistického ruchu a vliv příjmů z tohoto odvětví na národní hospodářství. V článku je ukázán podíl příjmů z turistického ruchu (TR) na HDP a dále jsou uvedeny počty osob zaměstnaných ve službách napojených na toto odvětví. V další části textu jsou uvedeny počty přijíždějících turistů z vybraných zemí do České republiky z let 2007 až 2015. Je provedena komparace tohoto ukazatele s vybranými středoevropskými zeměmi. Podrobněji se autoři zaměřili na jihočeský region (JR) a to z pohledu přijíždějících turistů z Čínské lidové republiky (ČLR). Občané ČLR jsou totiž nejdynamičtěji rostoucí skupina zahraničních turistů, která navštěvuje JR. V poslední části textu je ukázána struktura nákupů v ČR u občanů ČLR a Ruské federativní republiky.
Klíčová slova: příjezdový turistický ruch, Česká republika, vývoj, ČLR
REALISTICKÁ KRITIKA LIBERÁLNEHO MORALIZMU (Lívia Šebíková)
V posledných sa mnohí politickí teoretici a filozofi zaujímajú o kritiku dominantnej paradigmy v súčasnej politickej filozofii, založenej na liberálnom moralizme kvôli jeho abstrakcii, idealizmu a falošnému univerzalizmu. V tomto kontexte sa autorka zameriava na niektoré dôležité znaky realistickej kritiky liberálneho moralizmu, najmä na problém legitimity v podmienkach (post)moderných pluralitných spoločností.
Kľúčové slová: liberalizmus, realizmus, Modus Vivendi, legitimita
HODNOCENÍ KVALITY SLUŽEB MHD V ULÁNBÁTARU (Tsolmon Jambal)
Cílem článku je zhodnocení kvality městské veřejné dopravy v Ulánbátaru. Hlavní město Mongolska řeší podobně jako další velké městské aglomerace problémy dopravy a celkové dopravní obslužnosti. Výstupy příspěvku vycházejí z výzkumu provedeném v květnu 2016 se zaměřením na hodnocení kvality služeb veřejné dopravy podle pohlaví, věku a statutu respondentů. Získané výsledky ukazují nedostatky v kvalitě poskytovaných služeb a současně představují možnosti pro její zlepšení.
Klíčová slova: MHD; kvalita služeb; analýzy dat; popisná a induktivní statistiky; korelační a regresní analýza, Shapiro-Wilkův test normality
MALOPLOŠNÉ CHRÁNENÉ ÚZEMIA NÁRODNÉHO PARKU NÍZKE TATRY – STRUČNÁ PERCEPCIA ICH ATRAKTIVITY Z POHĽADU ODBORNÍKOV I ŠTUDENTOV VYBRANÝCH STREDNÝCH ŠKÔL (Jana Mitríková, Soňa Bendová)
Hlavným cieľom nášho príspevku je zhodnotiť prírodné predpoklady cestovného ruchu Národného parku Nízke Tatry, s dôrazom na zatraktívnenie maloplošných chránených území. Z obsahovej stránky sa článok delí na dve časti. V prvej sme sa zamerali na charakteristiku prírodných predpokladov Národného parku Nízke Tatry ako aj maloplošných chránených území. V druhej časti sme zisťovali atraktívnosť a návštevnosť maloplošných chránených území v Národnom parku Nízke Tatry – percepciou ich atraktivity z pohľadu odborníkov i študentov vybraných stredných škôl.
Kľúčové slová: Cestovný ruch, Pieninský národný park, Maloplošné chránené územia
K POZNANIU GENÉZY NEOLITICKÝCH PRIEKOPOVÝCH OHRADENÍ A KRUHOVÝCH PRIEKOPOVÝCH ŠTRUKTÚR – RONDELOV V REGIÓNE STREDNÉHO PODUNAJSKA (Radovan Rusinko)
Výskum problematiky, primárne smerujúci k poznaniu pôvodu, procesu vzniku a jednotlivých vývojových fáz neolitických priekopových štruktúr, či už v podobe prvých rozsiahlejších profánnych ohradení alebo o niečo mladších „sakrálií“ typu – rondel, je špecifickou parciálnou témou, ktorá si zaslúži osobitnú pozornosť. Jedným z dôležitých krokov nášho bádania je preto snaha zachytiť a stručne popísať vybrané kultúrno-časové horizonty s tými najzásadnejšími stavebno-technickými architektonickými zmenami, prejavujúcimi sa v čiastočných, resp. celkových úpravách pôdorysu, morfológie a využitia daných objektov (dispozícia – architektonika – funkcia) počas dejinného vývoja, čo malo za následok zmeny ako v štruktúre väčšiny neolitických sídlisk, tak v kultúrno-spoločenských otázkach v rámci neolitických kolektívov ako takých. V tomto kontexte a na príklade archeologicky preskúmaných defenzívnych priekopových ohradení starého a stredného neolitu bolo možné exaktne vypozorovať jednotlivé dispozičné a architektonické modernizačné premeny daných fortifikácii v priestore a čase s cieľom zachytenia ich postupnej transformácie od pôvodných primárne opevňovaco-ohradzovacích celosídliskových priekopových systémov, k osobitým multifunkčným, sociálno-ekonomicko-informačným priekopovým areálom – rondelom so striktne religióznou alebo tiež sociokultovou funkciou.
Kľúčové slová: kruh, priekopa, rondel, rondeloid, neolit, lengyelská kultúra
Správa z vedeckého seminára
VEDECKÝ SEMINÁR KONANÝ PRI PRÍLEŽITOSTI SPOMIENKY NA OSEMDESIATE VÝROČIE NARODENIA JAZYKOVEDKYNE EMY KROŠLÁKOVEJ (Mária Matiová)
Dňa 24. novembra 2016 sa na pôde Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre konal vedecký seminár s názvom Lexikálne a frazeologické konfrontácie od Veľkej Moravy po súčasnosť. Konferencia, ktorú zorganizovala Katedra slovenského jazyka, bola venovaná spomienke na nedožité osemdesiate výročie narodenia významnej pedagogičky a jazykovedkyne prof. PhDr. Emy Krošlákovej, CSc.. Táto popredná osobnosť na poli slovenskej lingvistiky bola členkou kolégia niekoľkých jazykovedných časopisov, zostavovateľkou a vedeckou redaktorkou množstva zborníkov, predsedníčkou nitrianskej pobočky Jazykovednej spoločnosti a v rokoch 1990 – 1996 aj vedúcou Katedry slovenského jazyka. Profesorka Ema Krošláková sa vo svojej bádateľskej činnosti koncentrovala na slavistiku, dejiny slovenského jazyka (s dôrazom na cyrilo-metodské obdobie), ako aj na výskum frazeologického fondu. Vytýčená širokospektrálna problematika bola tematickým spojivom príspevkov, ktoré na konferencii predniesli slovenskí jazykovedci a výskumníci vo sfére lingvistiky.
